9. část

3. června 2011 v 19:57 | Em |  Severusův chtíč

Tak jsem se dokopala k další kapitolce, ale tu další vidím nejdřív ke konci příštího týdne.. ta škola je děs..
Povídka už se chýlí ke konci mimochodem.. Nevím kolik kapitol ještě bude, ale už moc ne..

Jinak přidala jsem dvě nová videa k rubrice Ron + Hermiona a úplně mě vyhrkly slzy u toho druhého.
Tak to doporučuju, je to to poslední a je to vážně krásné



Severus věděl, že by jí měl jít zkontrolovat. A také přinést jídlo. Ale nechtěl se s ní dneska ještě konfrontovat. Proto počkal na prostředek noci a pak se přemístil. Ne přímo do domu, ale před, aby ztlumil zvuk, který přemisťování vždy doprovázel. Vešel do místnosti, chvíli se rozhlížel, v krbu dohasínaly oranžové uhlíky a Hermiona rozhodně nebyla v posteli. Zkroucená spala na křesle a v ruce svírala rozečtenou knihu.

Severus se zarazil. Nechtěl jí vzbudit… Potichu jí obešel a jedním máchnutím hůlky aplikoval do jedné ze skříní dlouhotrvající ochlazovací kouzlo a naplnil jí potravinami. To je vše. Procházel znova obývákem a bezděky se zachvěl zimou. V pokoji bylo chladno. Bál se, že kdyby podpořil oheň, světlo by jí vzbudilo. Tak bezděky přivolal deku, knihu přenesl na nedaleký stolek a přikryl jí. Opatrně, aby se jí nedotkl. I když ten pohled na ní ho stejně rozechvěl.

Ne! Zakřičel na sebe v duchu.

Rychlými kroky přešel zbytek vzdálenosti k východu, prošel dveřmi, zavřel za sebou a rázným švihem se přemístil.

Byl naštvaný na sebe, na ní, na všechny.

Vůbec netuší, co všechno kvůli ní musím dělat.

Vrátil se do svých bradavických komnat a snažil se najít ztracenou rovnováhu, kterou si pečlivě pěstoval celý svůj život. A takto snadno se mu to vše zhroutilo. Nemožné.

Už jen týden, už jen týden.

+++

Den za dnem ubíhal, Hermiona se již v domě zorientovala. Stále vzpomínala na to, jak se v něm podruhé probudila a byla zmatená. Knihu měla odloženou na stolku, pečlivě založenou záložkou, kterou před tím neměla a byla přikrytá dekou. Zjistila, že tu byl, postaral se, aby jí nebyla zima, donesl jí jídlo, aby neměla hlad a beze slova odešel. Bylo jí smutno. Neměla si s kým popovídat, promluvit, kouzla bez hůlky nemohla používat a vědomí, že si všichni blízcí myslí, že je mrtvá já naplňovalo nekonečným steskem. Ale on jí trápil víc.
Nemohla na něj přestat myslet. Nechápala se, proklínala se, zapřísahala se. Nic z toho nepomohlo. Tři dny od tohoto zvláštního vzbuzení nemohla spát. Ležela v posteli, ale prostě to nešlo. Rozhodla se proto, že si ohřeje mléko a doufala, že to zabere. I když v poslední době trpěla nespavostí a lekvar Bezesného spánku, který našla v koupelně již došel. Se sklenicí v ruce se vracela přes obývák a hrozně se lekla. Sklenice jí vypadla z ruky a ona se neodvažovala pohnout. Před ní stála tmavá postava.

"Lumos, reparo," ozvala se rychle dvě kouzla ve velmi rychlém sledu.

Pak nastalo chvíli ticho. Ani jeden nemluvil.

"Přišel sem se podívat, zda jste v pořádku," promluvil konečně Snape.

Hermiona stále v šoku stála na místě. Vůbec se nehýbala a lapala po dechu. Nakonec promluvila.

"Nemohla jsem spát.."

Opět nastalo ticho. Dívali se jeden druhému do očí, jakoby neviditelná síla je táhla k sobě, energie proudila mezi nimi a vzdálenost těch čtyř metrů, co byli od sebe tomu nijak nebránila.

Oba dva se najednou lapavě nadechli a pohnuli se. Hermiona o krok dopředu, Snape dozadu.

"Lekvar na spaní jsem přinesl," a slova potvrdil mávnutím hůlky a přenesením lahviček na stůl.

"Ještě něco potřebujete?" ptal se dál a hlas ho skoro zradil.

Mě, mě, mě, křičel hlas v jeho hlavě. Ne! Přehlušil tyto naděje.

Udělala další krok dopředu a Snape zavrtěl hlavou. Nejdřív jednou, pak vícekrát, jako by sám sebe ujišťoval.

"Kdyby byl nějaký problém, napište to na tento pergamen. Mám stejný a objeví se to tam," dával jí instrukce a během mluvení couval, poslepu za zády otevřel dveře a rychle odešel.

Proboha, proboha! Lapal po dechu dál a věděl, že málem podlehl. Ale nesmí, zoufale si to uvědomoval.

Konec roku se sice blíží, ale on tu s ní nebude. Pokušení je příliš velké. Až příliš velké.

Přemístil se zpět do školy a snažil se na ní nemyslet, snažil se dostát své roli dvojitého agenta a mírnit tresty a zároveň trestat.

+++

Po jeho odchodu se Hermiona opravdu zhroutila. Přímo na tom místě, kde jí zanechal se jí podlomila kolena a ona měla pocit, že nemůže dál. Horké slzy jí v proudech stékaly po tvářích a cítila jeho odchod jako fyzickou ztrátu. Nechápala, jak je to možné, ale měla pocit, že si s sebou vzal i část jí. Nevěděla, co to do ní vjelo, když tu byl, ale uvědomovala si, co ztratila jeho odchodem. Kus sebe. Její srdce. Její život. Teď vlastně byla mrtvá, oficiálně i uvnitř. Vždyť nežila. Nešlo to. Ne bez Něj. Viděla jeho reakci, bránil se tomu, ale čemu vlastně? Ptala se sama sebe. Znechucení či cítil to samé? Rozhodně to první, došlo jí a to jí naplnilo další vlnou zoufalství. Již nikdy nebude šťastná, již nikdy nebude celistvá, nebude sama sebou. Dívala se na pergamen, který mu vypadl z ruky. Ani se nenamáhal kouzlem ho přenést na stůl, jak spěchal. Byla v pokušení. Přímé spojení na něj. Možnost s ním komunikovat. Ale věděla, že on by to nechtěl. Nestojí o ní.

S pohledem na tento list papíru se zvedla a přivinula ho k sobě. Kousek něho. Upnula se na to a nevzdalovala se z dosahu ani na několik centimetrů. A vydrželo jí to několik dní.

+++

Konečně, vydechl úlevou, kdy vlak se studenty odjížděl směr Londýn. Volno, prázdniny. Minerva byla naštěstí ještě na ošetřovně. Nevěděl, jak se zachovat, aby to bylo vhodné pro obě strany.

Pravidelně kontroloval svůj začarovaný pergamen, jestli není nějaký problém a uvědomoval si, že ho trápí i tato možnost spojení a láká ho napsat. Odolal však. Když si zařídil vše potřebné, aby škola nevyhořela či nevybouchla za jeho nepřítomnosti, přemístil se do svého domu. Byl rád, že je konečně na místě, kde má klid.

Žádné hry, žádné povinnosti vůči studentům. Prostě jeho vlastní místo.

Ale asi pět vteřin po tom, co se přemístil, zavětřil něco neobvyklého. Jeho vyvinutý šestý smysl ho upozornil, že je něco špatně. A nemýlil se.

V jeho soukromém domě byl celý řád. Fénixův řád šel pomstít smrt kamarádky Harryho Pottera. Že ho tato možnost nenapadla.

Zasáhlo ho hned několik kleteb do různých částí těla. Naštěstí žádná ze zakázaných. Tržné a sečné rány ho ranily natolik, že upadl na zem. Hůlku stále svíral v ruce a v posledním záchvěvu duchapřítomnosti a vědomí se, těsně než ho Pastorkův expeliarmus odzbrojil, přemístil do svého druhého domu.

Naštěstí nebyli členové řádu tak blízko, aby se někdo z nich přemístil s ním.

Po tvrdém dopadu na zem doprostřed obývacího pokoje mu z ruky vypadla hůlka a bolestí omdlel.

8. kapitola ~ 10. kapitola

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 3. června 2011 v 20:25 | Reagovat

WOW! Kapitola priam nabitá emóciami :D. Najprv láska, potom dobrodružstvo. Hrozne sa mi to páčilo :). Tešim sa na pokračovanie, škoda len, že už sa to čoskoro skončí :(.

2 Emily Emily | Web | 3. června 2011 v 20:26 | Reagovat

[1]: Nj, všechno jednou skončí :-/ Jinak díky moc! Štve mě, že na to nemam moc času..

3 Michaella Michaella | Web | 3. června 2011 v 21:45 | Reagovat

Veľmi pekné zadržiavala som dych skvelé :-)

4 Charlie Charlie | Web | 3. června 2011 v 22:33 | Reagovat

ou, ou, ou :-D zdá sa, že Sev už nebude mať kam zdrhnúť :-D

5 zuzana zuzana | 3. června 2011 v 23:44 | Reagovat

verim ze Hermiona ho bude rada osetrovat :-)
vyborna kapitola!

6 wladka wladka | 3. června 2011 v 23:50 | Reagovat

wau, kapitola bola uzasna :D :D :D
hlavne sa mi pacilo toto :"Ještě něco potřebujete?" ptal se dál a hlas ho skoro zradil.Mě, mě, mě, křičel hlas v jeho hlavě. Ne! Přehlušil tyto naděje
to bolo tak krasne, ale ten koniec???? co je to za koniec??? co mam teraz robit??? kedy bude dalsia kapitola, co v nej bude...som nedockava... :-D

7 Chloe M. Raddle Chloe M. Raddle | Web | 4. června 2011 v 6:51 | Reagovat

Pane bože! Ten začátek nebyl špatný :-) Jenom si prostě musí uvědomit, že jsou pro sebe stvoření :-) Ale ten konec... Aaaaa! Ještě, že se stihnul přemístit! Snad mu nic nebude. A potom si vezme Hermionu a boudou žít šťastně až do smrti a... Ne, sorry, asi se nechám moc unášet fantazií :D Počkám si na tvůj skvělý konec :-) Moc se těším, i když vím, že už tahle kapitolovka už dlouho nebude :-(

8 penelopeo penelopeo | Web | 4. června 2011 v 19:44 | Reagovat

Panebože! Prosím, ať Snape neumře... Nesmí! :-( Jinak opět perfektně napsané! :-)

9 Betka Betka | Web | 4. června 2011 v 20:10 | Reagovat

Pekná kapitola, ale ten koniec...
Neviem, čo si o tom mám myslieť. Nechcem, aby sa niečo Severusovi stalo, ale Rád mal právo pomstiť Hermionu. Síce nevedel, že nezomrela, ale aj tak...
Spravila si to logicky. :-D  :-)

10 pimpinela pimpinela | Web | 5. června 2011 v 16:43 | Reagovat

Fíííha, ty si sa riadne činila od vtedy čo som tu bola naposledy. Nuž mám čo doháňať :)).

11 Emily Emily | Web | 5. června 2011 v 21:13 | Reagovat

[3]: Dík, ale bacha ať se neudusíš :)

[4]: nj, a vovovo vo tom to je :)

[5]: já tomu také věřím

[6]: Díky.. jo tenhle monolog mi taky přijde vtipný.. resp. měl být, tak jsem ráda, že je

[7]: díky, však nech se překvapit.. ještě dvě kapitolky a možná epilog.. a konec :)

[8]: dík, jak jsem řekla 2 max 3 kapči a víš vše

[9]: brzy uvidíš ;) jistá logika v tom měla být

[10]: tož doháněj.. budu ráda za každý koment či připomínku

12 cim cim | 6. června 2011 v 21:04 | Reagovat

To skončilo v nejlepším :-(  :-D Teď už Severus neuteče. Těším se, jak Hermiona využije příležitost :-) a Severuse zachrání :-)

13 cim cim | 6. června 2011 v 21:05 | Reagovat

Alespoň doufám, že ho zachrání :-)  ;-)

14 Aduska Aduska | Web | 21. června 2011 v 17:13 | Reagovat

Chudák :-? Jsem zvědavá na konec :)

15 Yasemin Other twoje SBéčko :) Yasemin Other twoje SBéčko :) | Web | 31. července 2011 v 17:45 | Reagovat

Au :-? Páni je to pekná kapitolka no najskôr láska a potom rana páni :D

16 Emily Emily | Web | 31. července 2011 v 18:08 | Reagovat

[12]: :-)

[13]: co myslíš? ;)

[14]: já už ne, protože je to dopsáno

[15]: díky moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama