8. část

25. dubna 2011 v 15:46 | Em |  Nezapomenu


Ahoj ahoj.. vím, že sem říkala, že sem další kapitolu dám až zítra, ale vzhledem k tomu, že se mi dneska podařilo napsat ještě dvě další, tak nevidím důvod, proč vás natahovat jak kšandy, když tahle kapča je stejně nudná a bez děje, spíše taková vyplňující. Ale i tak, snad se bude líbit ;)


V hlavě se jí honily rozporuplné pocity. Bylo jí líto, že si přátelé myslí, že bez nich se prostě jen nudí a zprávy o Voldemortovi jí také nepotěšily. Vrátila se do svého pokoje a rozhodla se, že musí co nejdříve odpovědět. Hedvika tu nemůže být moc dlouho. Přecházela po pokoji a nevěděla, co napsat. Seděla na židli a hleděla z okna. Přemýšlela.



Sesmolila pro každého z nich pár řádků, ve kterých byly obecné informace o tom, že se má dobře, nic se neděje že doufá, že se mají taky dobře. Necítila potřebu sdělovat jim nějaké novinky ani pocity ukřivdění.

Prostě jen slušné odpovědi, které ji přišli jako nebezpečně vysoká bariéra v přátelství. Lhala, zase.

Ale copak si zaslouží něco jiného? Ptala se sama sebe.

Ne, to tedy ne. Ubezpečovala se stále dokola.

Remusi,
Díky moc za varování, jsem ráda, že to vím. Snad tu bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Jak se máš? A jak se daří Tonksové?
S pozdravem
Hermiona

Napsala zdvořilé díky Remusovi.

Milý Harry,
Jsem ráda, že mi od vás konečně přišly dopisy. Moc mi chybíte, ale tady je to také fajn. Vůbec se nenudím, i učivo které jsem si naplánovala stíhám a jsem tu spokojená. Mějte se krásně a Rona taky pozdravuj.
Hermiona

V dopise Harrymu se sebezapřením pozdravila i Rona. Ale podle ní si to ani nezasloužil.

Ahoj Ginny,
Jsi zlato, že jsi mi napsala. Byla bych radši, kdybyste mi psali častěji, ale chápu že není ta možnost. Já se mám parádně. Tak všechno co chceš říct si zapamatuj a až se uvidíme, tak mi to povíš. Nebo mi můžeš část sdělit v příštím dopise. Moc se mi po tobě stýská, ale nestěžuji si. Tady se mi také líbí. A vaří tu skvěle. Taky se musím držet.
Měj se krásně.
Hermiona

Dopsala konečně poslední a nejvřelejší dopis a přivázala je Hedvice na nohu.

Když byly dopisy odeslané, přišla si najednou hrozně unavená. Nejen že na ní dolehl nedostatek spánku, ale navíc jí ty psaníčka tak psychicky vyčerpaly, že se cítila najednou hrozně slabá. Jen myšlenka na to, že zas uvidí Marka, který jí za jednu noc poznal lépe, než všichni její přátelé, jí držela na nohou. Rychle se převlékla do plavek, vzala si s sebou nějaké mudlovské čtení a vyrazila k bazénu.

Byl tam, přesně jak čekala. Seděl na židličce plavčíků a dohlížel na bazén. Svou práci bral hrozně vážně.

Jak to, že jsem to před tím neviděla? Ptala se sama sebe.

Jen tam tak stála a on jako by vycítil její přítomnost otočil hlavu přesně k místu, kde stála a spatřil jí. Obličej se mu rozzářil a Hermiona lehce zvedla ruku na pozdrav.

"Ahoj," vyslovila neslyšně rty a stále mu hledíc do očí rozprostřela deku na trávník.

Místa ve stínu byla samozřejmě plná.

Sedla si na zem, vyndala knihu a rozhlédla se po koupališti. Kolem Marka bylo plno slečen na ručníkách. Mohla si jen domýšlet, že tam chtějí zapůsobit.

Mark jen mávl na kolegu a slezl ze židle. Druhý plavčík ho vystřídal a on se vydal přímo k Hermioně. Pohledy slečen byli mírně řečeno zuřivé.

"Ahoj lásko," řekl a shýbl se, aby jí mohl dát pusu do vlasů.

Sedl si vedle ní na deku a podíval se na knížku, kterou měla na dece.

"Co to čteš?" zeptal se jí a vzal knihu do ruky.

Ještě že jsem vzala tu mudlovskou, oddychla si Hermiona.

"Pýchu a předsudek," zamumlala.

On se jen lehce zasmál a řekl:

"Nevím proč, ale spíš bych tě tipoval, že se budeš učit." A sledoval její výraz obličeje.

Hermiona se cítila trochu uražená, ale zároveň se trefil všemi sty procenty, které měl. Přiznala tedy pravdu.

"Tady s tebou bych se na to nemohla soustředit," usmála se, políbila ho na tvář a lehla si na deku.

Položil se vedle ní a upřel na ní pohled.

"Mám dneska do pěti, dáme pak sraz a půjdeme na zkoušku?" zeptal se.

"Jasně," potvrdila Hermiona a zavřela oči.

Cítila pouze sluníčko, hřející jí po celém těle a jeho ruku. Propletli si prsty a užívali si přítomnost toho druhého. Protože byli na veřejnosti, nemohli dát průchod svým citům. Muselo jim stačit toto minimum. Za půl hodinky Mark otevřel oči a ještě chvíli koukal na Hermionu, jak spí. Chápal to, také toho moc nenaspal.

Zavrtěla se, když cítila, jak jí pouští ruku a on jen zašeptal do jejího polospánku:

"Mio, zlato, pauza na oběd mi skončila, musím jít," a s těmito slovy se zvedl a zamířil opět ke své židli.

Hermiona pouze nakrčila nesouhlasně čelo, ale spala dál. Nikdy se jí nestalo, že by usnula přes den.

Probudily jí studené kapičky dopadající na její obličej.

"Neměla by ses jít taky namočit? Je hrozné vedro, ještě dostaneš úpal." Říkal jí známý hlas.

Nevěřícně otevřela oči a zamumlala si spíše pro sebe:

"Deja vu.."

Mark se začal smát a do toho ze sebe dostal:

"Neboj, dneska tě do vody házet nebudu, ale přijde mi, že už tě to sluníčko trochu spálilo, tak aby tě to pak nebolelo." dodal Mark starostlivě.

Hermiona se cítila velmi unavená, sluníčko z ní vysálo všechnu energii. Vstala tedy a vydala se k venkovní sprše. Ani si neuvědomila, co tím Markovi způsobuje, když na její tělo začaly dopadat proudy vody.

Ten jen na prázdno polkl a nespouštěl z ní oči. Voda se o její kůži tříštila na malé kapičky, které létaly do okolí.





Jsem v práci, okřikl se v duchu Mark a pro jistotu odvrátil zrak od jejího mokrého těla. Vydal se k jeho místu a neodvažoval se ohlédnout, protože by pak asi musel vzít další pauzu, kterou by využil pro studenou sprchu.
Hermiona vylezla z pod sprchy a rozhlédla se. Mark už byl na svém místě. Došla až k němu, a pošeptala mu:

Jdu na oběd a pryč z toho zrádného sluníčka.. Vyzvedneš mě? Je to po cestě."

Mark se na ní něžně usmál a kývl.

"To je snad jasné, ne? Tak se uvidíme večer." a vtiskl jí krátký polibek.

Za nimi se ozval skřípavý zvuk. Cestou ke své dece si Hermiona uvědomila, že jedna z Markových obdivovatelek skřípala zuby. Protočila oči v sloup a ohlédla se. Pozoroval jí nejen Mark, ale i dalších pět holek, které opravdu nevypadaly nadšeně.

Radši si sbalila věci, krátce na něj zamávala a šla domů.

Rodičové u oběda se ptali, jak prožila den. Ona jen zamumlala, že se skamarádila s místní omladinou a že s nimi jde večer ven. O chození s Markem se samozřejmě zmiňovat nechtěla.

Už zase na mě nemají čas, pomyslela si Hermiona, když rodiče hned z oběda museli jít na nějaký meeting.

Řekla si proto, že trochu pohne se školou a když dorazila do svého pokoje, uvědomila si, že je opravdu spálená. Naštěstí na hojivé masti se zákaz používání kouzel nevztahoval a tak se jí velmi ulevilo. Jen se zkrášlila a čekala s knihou věštění z čísel na smluvenou hodinu.

7. kapitola ~ 9. kapitola

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 16:11 | Reagovat

Veľmi pekná kapitola :), tešim sa na ďalšiu :).

2 Nik Nik | Web | 25. dubna 2011 v 17:13 | Reagovat

Krásná kapitola :-) Moc se těším na další :-)

3 Michaella Michaella | Web | 25. dubna 2011 v 17:24 | Reagovat

to je úžasné :) teším sa na ďalšiu kapitolu

4 °Alex °Alex | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 17:36 | Reagovat

je to jednorázovka... ale dik :)

5 Charlie Charlie | Web | 25. dubna 2011 v 19:14 | Reagovat

Zlaté :-D nakoniec je z neho fajn chalan :-D

6 Emily Emily | Web | 25. dubna 2011 v 21:19 | Reagovat

[1]: už je napsaná a již dopředu můžu prozradit, že má rating 15+ ;) chichi

[2]: [3]: Jen se těšte, už začíná být za co :-)

[4]: my bad...pardon, sem mimo

[5]: tak snad bylo jasné od začátku ne? ;)nebo to tak nevypadalo.. ja myslela, že to musí být jasné každému

7 °Alex °Alex | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 21:22 | Reagovat

O_O WElcome už keď to má byť po andglicky (ja by som teda anglinu s neminou nemiešala..., ani po nemecky by to nebolo úplne správne), ale smajla dám :D: :-)

8 Emily Emily | Web | 25. dubna 2011 v 21:23 | Reagovat

[7]: vždyť říkám, že sem dneska mimo :-) ani nevim jak se jmenuju

9 °Alex °Alex | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 21:23 | Reagovat

[6]: super :D.

10 °Alex °Alex | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 21:26 | Reagovat

asi s mäkkým, lebo po anglicky sa chba povie mistake s mäkkým, takže pravdepodobne s mäkkým

11 °Alex °Alex | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 21:26 | Reagovat

[10]: *chyba

12 betka betka | Web | 26. dubna 2011 v 9:27 | Reagovat

Ja také šťastie v písaní nemám. :) Skvelá kapitola. ;-)

13 Emily Emily | Web | 3. května 2011 v 21:07 | Reagovat

[12]: díky moc Bětuš (doufám, že ti takovéto oslovení nevadí)

14 Zasněná* Zasněná* | Web | 8. května 2011 v 21:11 | Reagovat

Krásná kapitola, jdu čít dál ;) Je to perfektní povídka.

15 pimpinela pimpinela | Web | 7. června 2011 v 23:26 | Reagovat

Neviem čo by som ti vytkla :D...vydarená kapča ako vždy :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama