12. část

13. února 2011 v 22:13 | Em |  Procitnutí ze lži
Hermiona kráčela přes školní pozemky, které teď působily velmi pochmurně. Kráčela zvolna k jezeru, uprostřed kterého kotvila kruvalská loď. Vyčarovala ze břehu malý ostrůvek, který doplul až k ní, ona na něj nastoupila a plula na něm jako na obláčku směrem k lodi. Zašeptala tajné heslo, které se vánkem doneslo až jednomu z oken, za kterým seděl Viktor Krum. Ten překvapen, že ho volá vyhlédl z okna a nestačil se podivovat nad její vynalézavostí. Jakožto privilegovaný student měl pokoj sám pro sebe a okno velké natolik, že jím mohl člověk naprosto bez problémů prolézt. A již se z Hermioniný hůlky plazilo tenké lanko směrem vzhůru k oknu, dovnitř do kajuty, ovinulo se kolem ozdobného sloupu a Hermiona ladně seskočila z okna.

"Hermiona, ja ty to dokázat? Neobyčejná žena!" vydechl Viktor.

Hermiona se začervenala, ale pak si vzpomněla na svůj úkol a hned se vzpamatovala.

"Viktore, máme velký problém..." řekla mu a upřeně mu hleděla do očí.

˙·٠•●•٠·˙

Mezitím Ron a Harry spěchali ke komnatě nejvyšší potřeby. Teď už to bylo jasné. Jak jinak.. Že je to nenapadlo...

"Malfoy řekl, že musíme myslet na rozplývavou skříň, aby nás komnata pustila dovnitř," řekl věcně Ron.

"Rone, jak si to dokázal, že ti řekl i tyto podrobnosti...? Co si mu..?" nesměle se ptal Harry, ale stačil jeden pohled na Rona a už se nechtěl ptát.

Vešli bez problémů dovnitř a zavřeli za sebou dveře. Samozřejmě že se komnata začala utvářet okamžitě podle jejich přání a tužeb. Ovšem jejich názor na to, jak tuto situaci vyřešit, byl rozdílný. Díky Harrymu se poblíž oné inkriminované skříně, propojené s obchodem v Obrtlé ulici, kterou se sem smrtijedi mohou dostat, objevila velká sekyra. Ron měl ovšem jiný názor a kolem skříně se začal utvářet kruh, jakési silové pole, které by zřejmě mělo vetřelce uvěznit uvnitř.

Oba se na sebe podívali. "Tak takhle by to nešlo" řekl Harry. "Můžu ti říct, že uvést školu do takého nebezpečí a dopustit možnost že se sem dostanou a stane se to.. cos... no však víš.. to nemůžeme!" pokračoval a rezolutně zvedl sekeru. "Jak víš že se jim nepodaří to silové pole překonat?"

Ron chvíli vzpurně koukal na Harryho, sekeru, skříň i kruh a pak řekl: "víš, bylo by dobré mít je tu a mít možnost je vyzpovídat, ale.. asi máš pravdu" dodal již klidněji. "Je to riskantní. Ale chce to mít důkaz, že tu byli, aby si studenti i učitelé uvědomili hrozící nebezpečí. Kdo jinak bude věřit mému ubohému snu. Už to slyším.. Wesly, nespíš? Vzbuď se trapáku.." dodal ironicky.

"Tak co chceš dělat?" zeptal se Harry.

"Pán mít nějaké přání?" ozval se hlásek z rohu hned po malém puf, které se ozvalo po celé místnosti.

"Dobby! Tys nás vylekal.. Dobby? Dobby!" řekl Harry a Ron pochopil, že dostal nápad.

"No tak co tě napadlo," zeptal se nervózně Ron.

"No, víš.. je to hodně riskantní, ale zrovna nedávno sem si zjišťoval kouzlo, které bych mohl použít na mudlovskou elektroniku. "Přesně tuhle!" zvolal, když se GPS lokátor s nahráváním zvuku a obrazu objevil přímo na stolku vedle něj. Stačí tuhle hračku umístit tam, kde je druhý konec skříně a uslyšíme, dokonce si budeme moci nahrát, co si budou smrtijedi povídat.

"Hezké, ale to zjistíme jak, kde je druhý konec?" opáčil Ron, který s mudlovskou technikou byl úplně vedle a proto mu to lehce znemožňovalo myslet v souvislostech.

"To je právě to kouzlo, očarujeme předmět tak, aby Dobby našel místo, kam se přenesl a co myslíš, přeneseme ho skříní. Něco nenápadného, co nebude na první pohled vidět. Třeba zrnko rýže nebo cokoli. "Zvládneš to Dobby? Bylo by to nebezpečné, přemístit se tam, ale stačilo by nenápadně umístit tuhle věc a zas rychle zmizet. Co zvládneš to?

"Jistě pane, řekl doby a nábožně poslouchal Harryho další popis toho, co by se mělo udělat.

Za nedlouho vykonali jak řekli a pak přišla na řadu část se sekerou.

"Tak snad to vyjde" řekli si vzájemně, vzali si sebou oba dva přijímače a nahrávače zvuku, propojené s doručeným tajným balíčkem, který skončil v obchodě v Obrtlé ulici a šli řešit obranu pro případ, že Malfoy lhal i když to bylo silně nepravděpodobné, nebo pro případ, že nevěděl vše a je tu další možnost, jak by se mohlo něco zlého přihodit.

Vyslali oběžníky po celé škole, že snad bezprostřední nebezpečí nehrozí, ale jisti si tím být nemůžou, takže platila pravidla:

-nikdy nechodit sám
-být stále v kontaktu s ostatními
-poslat všem Voldemortovým odpůrcům,které student zná sovu se stručnými informacemi o dění ve škole
-jít večer na ples na loď, protože dohromady toho dokážou daleko víc než samostatně

"A teď, děj se vůle Boží" povzdechl si Ron.

"Ámen" dodal Harry a vydali se pro svoje společenské hábity.

11. kapitola~13. kapitola

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Skvělá! :)) 53.2% (165)
Ano... 17.1% (53)
Nic moc.. 13.5% (42)
Hrůza!! 16.1% (50)

Komentáře

1 Zasněná* Zasněná* | Web | 28. dubna 2011 v 7:24 | Reagovat

"Ámen" to se mi líbilo. :D Je to moc pěkné.

2 Emily Emily | Web | 22. května 2011 v 21:48 | Reagovat

[1]: Díky :-)

3 Honzator Honzator | E-mail | Web | 29. června 2012 v 11:12 | Reagovat

Asi takhle nějak bych to pojal :o)

4 Emily Emily | Web | 1. července 2012 v 11:58 | Reagovat

[3]: :-D no jo, ale je to moje 1. povídka... :-D tak já už nevím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama