6. část

30. prosince 2005 v 13:42 | Em |  Procitnutí ze lži
Ron se rozhlížel po místnosti. "O téhle místnosti jsem již někde slyšel. Říká se jí myslím Komnata nejvyšší potřeby." Vysvětloval jak pro sebe tak pro Gabrielu. "Myslím, že se o ní zmiňovali Fred s Georgem. Tohle je přece Pobertův plánek!" vydechl. "Jsem připraven vykonat každou lumpárnu." poklepal na mapu hůlkou. Plánek ožil a ukázal všechny lidi v celých Bradavicích. "Tak kde jsou?" položil si otázku a začal hledat. "Cože? Jak může být Hermiona u Hagrida a zároveň u Brumbála?" nechápal. "Proboha! A jsou tam ještě Nott, Snape a Rosenrot! A kde je Harry? Jo tady.. A proč je hned u něj Crabble?

"Buď ticho!" zašeptal mu přímo do ucha hlas. Harryho polil pot. Neviděl nic. Bylo to způsobeno dvěmi věcmi. Za prvé neměl brýle a za druhé byla naprostá tma. Cítil jenom ruce, které ho svíraly, a dech. Nepříjemný dech, který silně páchnu. Harry byl zhnusen. Snažil se vytrhnout, ale marně. Žebra měl určitě zlomená a takovou bolest, která zachvátila jeho hlavu, ještě nezažil. Neměl sílu se bránit. Muž, který ho držel, byl daleko větší než on a daleko silnější než on. Čelo se mu chtělo rozskočit, ale křičet nemohl. Začalo mu hučet v hlavě, už ani nerozeznával místnost. "To bude mít Temný pán radost… Záblesk prosekl temnou místnost a Harry padl k zemi.


"Kam zmizel?" vyjekl zoufale Ron. "Jak to, že už není na plánku? To nemůže být pravda! To prostě nemůže být pravda!" zalykal se vztekem a zoufalstvím. "Harry! Co mám dělat?"


Hermiona naslouchala z krbu velice pečlivě dál. Ani se nebála odhalení.

"Tak jaký je ten plán?" zeptal se Snape.


"Učitelé jsou již mimo, teď jsou na řadě studenti. Vyhladíme Bradavice a tím předvedeme naši neomezenou moc." Odpověděl Rosenrot s podivným leskem v očích.

"To jako vážně?" zeptal se posměšně Snape.

"Samozřejmě že jistí studenti, například ze Zmijozelu, jsou mimo školu a v bezpečí. Zbytek zaplatí za to, že sympatizují s Brumbálem a také za to, že nevěří v sílu Pána zla." Vysvětloval dále.

Najednou Snape zbystřil. Zarazil se. "Něco tady nesedí. Někdo tu je." Zašeptal a začal se rozhlížet po místnosti. Hermiona se vzpamatovala a vystrčila hlavu z krbu. Svět se opět začal točit a ona se ocitla zpět u Hagrida.

"Proboha!" vydechla celá zděšená. "To snad ani není možné!" pravila a rozběhla se zpátky k hradu.

Když míjela famfrpálové hřiště, zahlédla na cestě k hradu dvě postavy v dlouhých černých hábitech a kápích. "Ale ne!" vydechla a pohotově se skryla pod tribunu. Dva smrtijedi prošli okolí ní, aniž by si jí všimli. Zato Hermiona postřehla, že jsou očividně na něco natěšení. Když tu jí náhle nad hlavou něco zahoukalo. Oba smrtijedi se otočili a pátrali po původci tohoto zvuku.

"Probůh! Jdou sem!" šeptla a stáhla se ještě více do stínu lavic. "Kuš sovo!" hlesla zoufale.

"Co to bylo?"

"Nevím!" S těmito slovy se obě postavy přibližovaly k Hermionině skrýši.

"Jo tak! Jenom sova! Klid." Zasmál se uvolněně jeden z nich.

"Avada kedavra!" vrhnul druhý kletbu na malou sovičku, která poletovala nad hřištěm.

"Nech toho. Máme na práci lepší věci než zabíjet sovy!" okřiknul ten první ironicky toho druhého. A odešli.

Hermiona vylezla celá vyděšená. "Sovičko! Jsi naživu?" "Pašíku! To jsi ty? Hodnej kluk." Uklidňovala se Hermiona, když zjistila, že to je Ronova sova. "Mám nápad. Dám ti psaní a ty ho doručíš Ronovi nebo Harrymu. Ano?" řekla a okamžitě si začala prohrabovat kapsy. "Papír mám, ale… NE! Nemám tužku.. Nevadí.." začala si mumlat sama pro sebe.. "Nějak to vyřeším." A vytáhla hůlku, poklepala na pergamen a ten se sám od sebe začal plnit jejím vlastním písmem. "Vida! Jde to." Když se dopis napsal, přivázala ho k sovičce a dívala se, jak mizí do tmy.

Hvězdy osvěcovali školní pozemky, které se teď jevily opuštěně. Nikdo nemluvil, nekřičel ani neběhal. Ticho se sneslo na zem a ponurá zima se rozprostírala po celé její šířce. Zlověstné ticho.

5. kapitola~7. kapitola

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato povídka?

Skvělá! :)) 53.2% (165)
Ano... 17.1% (53)
Nic moc.. 13.5% (42)
Hrůza!! 16.1% (50)

Komentáře

1 Rejže Rejže | 30. prosince 2005 v 13:55 | Reagovat

je to pořád skvělý, jen tak dál

2 Emily Emily | 30. prosince 2005 v 17:44 | Reagovat

Díky... :)

3 HPGirl HPGirl | E-mail | 30. prosince 2005 v 18:04 | Reagovat

Good-jsem zvědavá na pokráčko.-)

4 Emily Emily | 31. prosince 2005 v 12:01 | Reagovat

2HPGirl: Uvidíš... ;))

5 Ewwwe Ewwwe | 25. února 2006 v 14:32 | Reagovat

zajímalo by mě, kde najednou našla Hermiona hůlku, když ji před tím neměla a teď s ní psala dopis.....

6 Emily Emily | 13. dubna 2006 v 13:17 | Reagovat

měla jí.. :) v kapse :))

7 Phyllis Phyllis | Web | 25. září 2006 v 17:19 | Reagovat

Každou kapitolou lepší a lepší :) Máš pěkný styl psaní :) Moc se mi líbí ;-)

8 Zasněná* Zasněná* | Web | 25. dubna 2011 v 19:30 | Reagovat

Wau to je napínavý. Jsem zvědavá, jestli Ron ten vzkaz dostane (vzhledem k tomu, že Harry je trochu v obtížnější situaci) :-D

9 Pee Pee | Web | 15. května 2011 v 8:47 | Reagovat

jE TO SUPER  A už se těším na další část =))ale.. něco mi tam nesedí. Jakto, že najednou máá u sebe Hermi hůlku a předtím ji neměla  a stěžovala si na to?
A copak jsou ve společenských šatech kapsy?

10 Chloe M. Raddle Chloe M. Raddle | Web | 29. května 2011 v 6:58 | Reagovat

"...hvězdy osvěcovalY"
Jinak nic :-)

11 Scratilove Scratilove | Web | 29. července 2013 v 17:46 | Reagovat

Super!!! Jen musím podotknout, že Hermiona přece neměla hůlku, ne?

12 vargas vargas | Web | 21. června 2015 v 23:09 | Reagovat

éra půjčky [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama